Hospodářská a sociální situace na Filipínách

Filipíny jsou v smíšená hospodářská a sociální situacese vyznačoval solidním růstem spojeným se značnými strukturálními problémy. Země je považována za jeden z nejdynamičtějších trhů v jihovýchodní Asii, ale potýká se s rozsáhlými sociálními problémy a extrémní zranitelností vůči přírodním katastrofám.

Současná ekonomická situace

Růst a makroekonomický vývoj

Filipínská ekonomika vykazuje Robustní míry růstuale pravidelně nedosahuje ambiciózních vládních cílů. V roce 2024 vzrostl HDP o 5,6 %[1][2], což Filipíny řadí na úroveň Druhá nejrychleji rostoucí ekonomika Asie vyrobeno[2]. Cíl růstu pro rok 2025 byl snížen na 5,5-6,5 %[1][3], přičemž původně se počítalo s růstem o 6-8 %[4].

Hospodářství je poháněno především se opírá o tři pilíře[5][6]:

• Odvětví služeb (60% HDP): zejména outsourcing podnikových procesů (BPO), kde jsou Filipíny světovou jedničkou na trhu.
• Soukromá spotřeba (76% HDP): Podporováno převody peněz od 10,3 milionu Filipínců[7].
• Investice do infrastrukturyProgram "Build Better More" s rozpočtem 150 miliard USD[8][9].

Zahraniční obchod a mezinárodní vztahy

Filipíny mají Strukturální obchodní deficit USD[10]. Čína je největším dovozním partnerem s podílem 25,6 procenta.[11], zatímco USA nejdůležitějším vývozním trhem zbývá[12]. Nedávno uvalená 17procentní cla USA[13] zatěžují exportní ekonomiku, ačkoli důležitá odvětví, jako je elektronika a polovodiče, jsou z tohoto tlaku vyňata[1].

Objem obchodu s Čínou dosáhne v roce 2024 přibližně 71 miliard USD, zatímco s USA jen 21 miliard USD[14], což dokládá rostoucí hospodářskou závislost na Číně.

Největší sociální výzvy

Chudoba a extrémní nerovnost

Navzdory hospodářskému růstu Chudoba a nerovnost jsou hlavními problémy. 15,5 % obyvatel žije pod národní hranicí chudoby, která činí 13 873 pesos měsíčně pro pětičlennou rodinu[15][16]. Filipíny mají nejvyšší Giniho koeficient v regionu ASEAN.[17], přičemž 20 % nejbohatších vydělává osmkrát více než 20 % nejchudších [17].

Týká se to zejména venkovské oblasti a etnické menšiny. 25 % obyvatelstva žije v extrémní chudobě[18], zatímco 0,01 % nejbohatších ovládá přibližně 46 % národního bohatství[19].

Přírodní katastrofy a změna klimatu

Filipíny jsou jednou z země nejvíce postižené přírodními katastrofami na světě[20][21]. Každoročně se kolem 20 tajfunů v zemi[22][23], z nichž čtvrtina je destruktivní. Změna klimatu tyto hrozby dramaticky zvyšuje[20][21].

Ekonomické náklady na přírodní katastrofy[24][25]:

• Roční ztráty: 1,2 % HDP
• Extrémní události jako tajfun Haiyan (2013): až 4,6 % HDP.
• Předpokládané celkové ztráty do roku 2100: 6 % HDP

Problémy s korupcí a správou věcí veřejných

Korupce prostupuje všemi vrstvami společnosti a výrazně brzdí rozvoj. Filipíny se řadí 115. místo ze 180 zemí v indexu korupce[26][27]. Podle odhadů 50 % prostředků na rozvoj a 25 % státního rozpočtu. ztracené v důsledku korupce[28].

Na stránkách Systém "Padrino" (cronyism) dominuje politice a správě[27], zatímco 60 % daní z příjmu právnických osob nejsou vypláceny[28]. Vláda pod vedením prezidenta Marcose mladšího zavedla reformy, ale systémové změny jsou pomalé[26].

Sociální problémové oblasti

Systém zdravotní péče

Filipínský systém zdravotní péče je Výrazně podfinancované a nerovnoměrně rozdělené[29]. Pouze s jedno nemocniční lůžko na 1 000 obyvatel. (průměr OECD: 5 lůžek), je jich zřejmý nedostatek[29]. Pouze 50 % obyvatel má přístup k lékařské péči do 30 minut[29].

Je zde "Dvouúrovňový systém" mezi soukromou a veřejnou zdravotní péčí, přičemž kvalita se výrazně liší mezi městskými a venkovskými oblastmi[29].

Vzdělávání a problémy mládeže

Vzdělávací systém trpí chronické podfinancování[30]. I přes nominálně největší podíl na rozpočtu je nedostatek finančních prostředků pro Základní školy, platy učitelů a rekonstrukce 250 000 tříd.[30].

Krize těhotenství mladistvých je obzvláště alarmující[31][32]:

• Každý den se 500 dívek ve věku 15 až 19 let stane matkami.
• 3 343 živě narozených dětí ve věku 10-14 let (2023)
• Nárůst o 6,6 procenta za čtyři roky[31]

Svoboda tisku a lidská práva

Na stránkách Svoboda tisku je vážně ohrožena. Filipíny se řadí 134. místo ze 180 zemí[33][34]. Od roku 1986 bylo zavražděno 156 novinářů, ale pouze dva pachatelé byli odsouzeni[35].

Na stránkách "Drogová válka" za bývalého prezidenta Duterteho stála život více než 12 000 lidí[36][37]. I přes změnu vlády porušování lidských práv pokračuje, i když v menší míře[37][38].

Ekonomické výzvy

Deficity infrastruktury

Navzdory masivním investicím Infrastruktura je daleko pozadu. Filipíny se řadí 102. místo ze 141 zemí v dopravní infrastruktuře[8]. Cílem programu "Build Better More" je odstranit tyto nedostatky částkou 150 miliard USD do roku 2028[8][9].

Centrální projekty[9]:

• Metro v Manile (dokončení 2029)
• 197 projektů Lighthouse
• 5-6 % HDP na infrastrukturu ročně

Trh práce a migrace

10 procent obyvatel pracuje v zahraničí[7][18], aby uživili své rodiny. Tyto stránky "Zámořští filipínští pracovníci (OFW) převádí ročně přibližně 8,9 % HDP[39], což podporuje ekonomiku, ale také Rozbíjení rodin a nedostatek kvalifikované pracovní síly[7].

Na stránkách Nezaměstnanost činí 4,48 %. (2025), ale Nezaměstnanost a neformální zaměstnávání jsou velmi rozšířené[40].

Výhled a reformní přístupy

Krátkodobé prognózy (2025-2026)

Hospodářský růst5,5-6,5 procenta (2025), 6,0-6,1 procenta (2026)[41][42] Inflace2-3 procenta, v rámci cílového rozmezí[41][42] VýzvyObchodní spory s USA, geopolitické napětí, klimatická rizika

Strukturální reformy

Hospodářské reformy[43][44]:

• VYTVOŘIT DALŠÍ daňovou reformu na podporu investic
• Uvolnění omezení zahraničních investic
• Podpora zón volného obchodu

Sociální programy[44][19]:

• Pantawid Pamilyang Pilipino (4P) pro podmíněné peněžní převody
• Zákon o všeobecné zdravotní péči
• Reforma vzdělávání K-12

Filipíny jsou na kritický bod obratu. I když jsou hospodářské základy země pevné a země je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v Asii, rozsáhlé sociální problémy, klimatická rizika a problémy se správou věcí veřejných vyžadují rozhodné a udržitelné reformy. Úspěch bude záviset na tom, zda se podaří zvýšit inkluzivitu hospodářského růstu a překonat strukturální nedostatky státu.

Doplňkové hodnocení z pohledu Gradida

Analýza ukazuje, jak složitá je situace na Filipínách: na jedné straně je zde značný hospodářský růst a dynamická společnost, na druhé straně existují hluboké sociální rozdíly, velká chudoba, obrovské nerovnosti a problémy způsobené korupcí a přírodními katastrofami. Zvláště dojemná je zranitelnost obyvatel tváří v tvář chudobě, nedostatku sociálních jistot a neustálému ohrožení životního prostředí.

Navzdory úspěchům v oblasti hospodářského růstu z toho velké skupiny obyvatelstva téměř nemají prospěch. Společné dobro a lidská soudržnost, například princip "Bayanihan", jsou stále zásadní pro přežití, ale strukturální reformy často selhávají. Mladí lidé, děti, venkovské a domorodé komunity jsou často opomíjeny - to bolí a zároveň to vyžaduje nová, humánní řešení.

Ve světle Gradida to vede k dvojí motivaci: na jedné straně dát lidem naději, smysl a hlas - a zároveň posílit komunity, které staví na přirozené spolupráci a vzájemné podpoře. Odolnost, která vyrůstá ze solidarity a participace, by se mohla stát majákem pro lepší svět, zejména na Filipínách.

Společně můžeme řešit právě tyto problémy: S Gradidem jako doplňkovým systémem zaměřeným na sociální péči můžeme ocenit to, co vytváří kvalitu života, propojenost a účast. Právě tento potenciál můžeme nyní dále rozvíjet - s láskou, společně a z celého srdce.