Freegaia 3 – Emma

Freegaia – Město začíná zářit · Epizoda 1 · 3. díl z 23

V neděli odpoledne Carla zazvoní u Emmy. Za dveřmi je chvíli ticho a pak se ozvou pomalé kroky.

„Že jsi přišla navštívit babičku Emmu!“ Emma, opírající se o berle, se na Carlu usmívá. „Pojď dál. Upekla jsem něco.“

Na kuchyňském stole stojí dort a vedle něj leží iPad.

„To je novinka,“ říká Carla.

„Od Sarah a Clauda. K sedmdesátému pátému narozeninám.“ Emma na to klepne a obrazovka se rozsvítí. „A Claude mi hned dal jeden Claude zřízeno.“

„Cože?“

„No, ten Claude, co zná recepty. Zeptám se ho, co mám udělat s jahodami od sousedů, a on mi to řekne. Do kuchařek ani do pekárenských knih už vůbec nekoukám.“

„Myslel jsem, že ani nemáš e-mail.“

„No, no, no, moje milá Carlo. Nežiji přece na Měsíci.“ Emma nakrájí dort. „Je mi teprve sedmdesát pět, ještě mi není devadesát pět. Čokoládový krémový dort. Káva bude hned.“

„Chceš mě vykrmit?“ Carla vezme vidličku. „To pak budu muset zase všechno vycvičit.“

Pak Emma ztichne.

„Od té doby, co tu můj manžel není, je tu ticho. Sarah přijde, když může. Ty přijdeš.“ Podá Carle talíř. „Dřív jsem byla pořád mezi lidmi. Teď je to do města celodenní cesta autobusem a v autobuse člověk taky sedí sám.“

„A co skupina 60+ v naší farnosti?“

„Samí staří lidé. A víš, o čem mluví? O svých nemocech. Mně ty moje stačí.“

Carla se zasměje a položí mobil vedle iPadu. „Tak to pro tebe možná něco mám. Podívej, jmenuje se to Gradido!“

Na mobilu leží město a nad městem září hvězdy.

„Podívej se sem, to jsou lidé,“ říká Carla. „Červená znamená: milují to, co miluji já. Zelená: nabízejí to, co hledám. Modrá: hledají to, co nabízím. A čím jasněji někdo svítí, tím lépe se ke mně hodí.“ Klepne na nejjasnější zelenou hvězdu. „Tu jsem našla včera večer. Mám Sport “napsal.“

Dave. Nabízí sportovní terapii ve vlastním studiu u vás doma.

„Fitness centrum stojí každý měsíc,“ říká Carla. „K Daveovi chodím kvůli Gradidu. V úterý v šest tam budu.“

„To je něco pro mladé lidi.“

„Píše se u něj: Měl pacienty, kteří už sotva mohli chodit. Teď zase chodí.“

Emma se dívá na zelenou hvězdu. „Kdysi jsem hodně chodila na túry.“

Carla už má plán. „Zeptej se ho sám. K tomu budeš potřebovat účet.“

„Tak si teď založíme takový,“ Emma hledá správné slovo, „Grandioso-účet.“

„Děkuji.“

„Grandioso se také hodí.“

Carla vezme svůj mobil, klepne na Ukaž to svým přátelům, a Emma drží iPad nad QR kódem, jako by to byla fotografie. Carla-Sonne ti představí Gradido, píše se tam. Vytvořit účet. Emma z paměti odříká jméno, příjmení a e-mailovou adresu. Heslo zadává Emma sama, jedním prstem, zatímco Carla se dívá na dort. Zaškrtne políčko u prohlášení o ochraně osobních údajů. E-mail dorazí právě ve chvíli, kdy Emma nalévá kávu: Potvrď svou e-mailovou adresu. Stačí jeden tip a účet je její.

Poté účet požádá o zadání uživatelského jména, které už má přednastavené: Emma a za ní jedno písmeno.

„Ne,“ říká Emma. „Babička Emma. Tak mi všichni říkají.“

Carla píše na klávesnici Zvolit jiného, Emma napíše jméno s pomlčkou. Pod ním se objeví: je ještě volné.

„A teď mě každý najde?“

„Všichni, kdo ti chtějí poděkovat.“

Uložit. Jedno okno se zavře a další se otevře: Vítej, Emmo! A pod tím otázka týkající se uplynulých týdnů.

Emma čte. „Dorty na vesnickou slavnost, to ano. A vařím pro sousedovy děti, když se jejich rodiče zpozdí. Ale jinak?“ Odstrčí iPad kousek od sebe. „To už přece není tolik.“

„To je hodně.“ Carla posouvá stránku dolů až k Společenství a dobrovolnictví. Věty tam začínají a končí uprostřed, a člověk je dopisuje. Emma diktuje, Carla píše na klávesnici:

Pomohl jsem ve své obci nebo farnosti tím, že jsem upekl koláče na obecní slavnost.
Pomáhala jsem v sousedství tam, kde to bylo potřeba, a to tím, že jsem vařila pro sousedovy děti, když se jejich rodiče zpozdili.

Potom se Carla znovu posune nahoru. Nad každou větou je rámeček a vedle něj: Jsem důchodkyně / důchodce. A ještě menší: Záleží na tvém celoživotním díle.

„Co to znamená?“

„Že už nemusíš nic dokazovat. Sedmdesát pět let. Děti, práce, tvůj manžel, sousedé. To všechno se skrývá v tom jediném zaškrtnutí.“

Emma si to připravuje sama.

„A co teď?“

„Uložit. A pak se podívat.“

Emma píše. Okno se vyprázdní, až na jednu větu: Komunita si přečte, co jsi napsal. Pod tím, menší: To chvíli potrvá — asi půl minuty. Okno můžeš nechat otevřené.

Emma vstane, opře se rukou o okraj stolu a udělá čtyři kroky k oknu. Dívá se přes zahrady nahoru po svahu až k okraji lesa a nic neříká. Carla jí dort.

„Emmo. Je to tady.“

Emma si sedne a čte.

Milá Emmo, vítej!
Naše společenství ti děkuje – za dort na farní slavnost, za vaření pro děti ze sousedství. A za tvé celoživotní dílo: za všechny ty roky, kdy jsi byla k dispozici ostatním.
Tvých prvních 100 Gradido je poděkováním za to, co jsi už dávno udělal.
Jsem rád, že jsi tady.

A dole, za Na tvém účtu, to číslo.

Ještě jednou si to přečte. Pak si sundá brýle a otře si oči.

„Promiň,“ řekla. „Ale to mi už dlouho nikdo neřekl.“

Takto to funguje v softwaru

To, čím prochází Emma na iPadu, prochází každý nový účet: kód, jméno, bezpečnostní otázka. Zde je postup krok za krokem, včetně všeho, co se do 1. dílu ještě nevešlo.

1. Účet u sousedního stolu. Ve svém účtu klepni na „Ukaž to svým přátelům“ a poté na „Někomu tady u mě“. To bude možné, jakmile bude potvrzena tvá e-mailová adresa, jako je tomu u Carly od sobotního večera. Tvůj host nasměruje kameru mobilu nebo iPadu na kód, přečte si „[Tvé jméno] ti ukazuje Gradido“ a klepne na „Vytvořit účet“: jméno, příjmení, e-mail, heslo, zaškrtnutí souhlasu s ochranou osobních údajů. Účet je okamžitě aktivní. Potvrzovací e-mail je hned na cestě a do zítřka v tuto dobu stačí kliknout na odkaz v něm. Nemá tvůj host žádné zařízení? Pod kódem je uvedeno „Nemáš u sebe mobil?“: V tom případě si vytvoří účet na tvém zařízení. Ty se přitom odhlásíš a poté se znovu přihlásíš.
2. Jméno, pod kterým tě lze najít. Při prvním otevření účet navrhne uživatelské jméno, které se skládá z křestního jména a jednoho písmene. Volbou „Takhle to stačí“ se jméno potvrdí, volbou „Vybrat jiné“ se otevře pole: tři až dvacet znaků, písmena bez přehlásek, číslice, pomlčka nebo podtržítko. „Oma-Emma“ je v pořádku, „Oma Emma“ s mezerou nikoli. Pod polem se ihned zobrazí „je ještě volné“ nebo „Toto jméno je již obsazeno“. Později jsou možné čtyři změny ročně.
3. Otázka, věta po větě. „Vítej, Emmo!“, a pod tím otázka z 1. dílu. Věty jsou rozděleny do šesti skupin, od „Rodina a péče“ až po „Zvířata, příroda a životní prostředí“, a každá z nich končí uprostřed: „Pomáhala jsem v sousedství tam, kde byla potřeba pomoc, tím, že jsem …“. Ty ji dopíšeš vlastními slovy, stačí jen pár slov. Nad všemi větami je políčko „Jsem důchodkyně / důchodce“ s větou „Tvé celoživotní dílo má význam.“ Poté klikni na „Uložit“ a v okně se zobrazí: „Komunita čte, co jsi napsal.“ Asi půl minuty může okno zůstat otevřené. Poté se tam objeví poděkování a za „Na tvém účtu“ číslo.

Nenapadá tě právě teď nic? Úplně dole je tlačítko s tímto názvem a otázka se objeví znovu při příštím otevření.

Tvůj účet je starší než tato otázka a už jsi si sám vytvořil Gradido? Pak se tato otázka již nezobrazí.

Pro děti je kromě políčka pro důchodce k dispozici ještě jedno: „Jsem dítě.“ a „I tvůj čas se počítá.“ O tom vypráví 14. díl.

👉 K tvému účtu Gradido

Další díl ve čtvrtek 5. listopadu: „Freegaia 4 – Grandioso“. Emma se uprostřed slz směje a pak to řekne kartě: Miluju vaření a pečení.
Všechny epizody na jedné stránce: Freegaia